Pracoviště

O logopedii - řečový vývoj

Máte pocit, že o ní víte dost?

Co dělat, když Vaše dítě:

• Má už více než 2,5 roku a ještě nemluví?
• Mluví stále málo srozumitelně, komolí slova, tvary slov, neobratně tvoří věty a mluví raději málo?
• Zadrhává se v řeči?
• Vyslovuje špatně mnoho hlásek?
• Stále střídá pravou a levou ruku?
• Přestalo náhle úplně komunikovat?
• Špatně dýchá nosem, má stále pootevřenou pusu, málo jí?

Jestli si nejste jisti a tušíte, že Vaše dítě má některý z uvedených potíží, přečtěte si podrobněji tento materiál a vyhledejte radu a pomoc klinického logopeda.

Milí rodiče,
stále více dětí má nějaké potíže s řečí. Proto vznikl tento informační materiál, abyste i Vy dovedli lépe posoudit, kdy už by bylo vhodné v zájmu Vašeho dítěte vyhledat odbornou pomoc.
Dočtete se, jak by měl asi vypadat optimální vývoj řeči dítěte, jak můžete napomoci jeho rozvoji a jak zjistit, že něco není v pořádku. Čeho byste si měli všímat a kam se obrátit, pokud máte nějaké pochybnosti a potřebovali byste poradit.

1) Jak by měl probíhat řečový vývoj

• do 2.-3. měs. - převládá v dětském hlasovém projevu křik a postupně se objevuje broukání jako projev spokojenosti
• 4.-6. měs. - je obdobím žvatlání, což je jakási hra dítěte s řečovými orgány, kdy napodobuje ústy, jak jí a doprovází to hlasovými projevy
• kolem 6. měs.- dítě ve svém žvatlání začíná napodobovat zvuky, se kterými se setkává ve svém okolí - slova, věty, intonaci, melodii hlasu, většinou v podobě prvních slabik
• 10.-12. měs.- dítě začíná rozumět lidské řeči, jednoduchým pokynům, příkazům a zákazům, které dostává "Ukaž, jak jsi velký?" "Na to nesmíš šahat" apod.
• kolem 1. roku - se objevují první slova, dítě se snaží komunikovat s okolím, vyjadřuje své pocity, přání, požadavky
• 1,5-2 roky - dítě opakuje stále více po okolí, zajímají ho nová slova, hraje si s nimi, okolo 2. roku začíná tvořit dvou slovné věty
• 2-2,5 roku - je patrný velký zájem o komunikaci, pokud chybí dítěti odezva, je smutné a frustruje ho to
• 2,5-3 roky - začíná tvořit pojmy, víceslovné věty, učí se mnoho nových slov a s velkým rozvojem řeči se někdy mohou objevit těžkosti - zadrhávání v řeči při velké snaze něco rychle vyjádřit
• 3-4 roky - dítě začíná mluvit gramaticky správně (znamená to, že využívá většiny slovních druhů, věty mají správný slovosled, snaží se správně skloňovat apod., nová, těžší slova nebo výjimky bude muset teprve poznat)
• po 5 roce - by mělo dítě správně vyslovovat téměř všechny hlásky

!! Kdy zpozornět?

• Pokud kolem 6. měsíce dítě nezačne ve žvatlání napodobovat Vaši řeč a spíše jeho hlasové projevy ubývají. ! Pozor - může se jednat o poruchu sluchu.
• Když dítě po 1. roce stále nerozumí řeči, jednoduchým pokynům a výzvám a nesnaží se tvořit slabiky, či jednoduchá slova či zvuky, které něco označují.
• Pokud dítě kolem 2. roku:
  • nemá vůbec snahu komunikovat
  • nemluví kolem 50 slov a nejméně 10 srozumitelně
  • netvoří alespoň nějaké dvou slovné kombinace slov např.: " Auto, tú,tú! Mama, papu!" apod.
  • mnohem lépe rozumí než mluví
  • mluví stále nesrozumitelně
• V těchto momentech je dobré obrátit se na klinického logopeda nebo dětského lékaře, aby zjistili příčiny opoždění řečového vývoje - zda nemá dítě poruchu sluchu nebo jinou vrozenou vadu, poradili s dalšími kroky, popř. převzali dítě do své péče.

1A) Jak rozvíjet dětskou řeč?

Dětská řeč se začíná formovat od jeho narození a sluchové vnímání již dokonce v průběhu těhotenství (dítě je schopno v bříšku reagovat na matčin hlas a má schopnost rozlišit ho od jiných). Pro dítě je důležitý kontakt s maminkou hned v prvních dnech po narození - s jejím hlasem, tělem, dechem apod. Většina maminek intuitivně vycítí, co má dělat a jak s dítětem navázat kontakt. Na dítě mluví, komentuje jeho samého, činnost, kterou provádí, zpívá mu, hraje si s jeho prsty, ručkama. Později mu podává hračky, které jsou nějak zajímavé - vydávají zvuk, mají různý tvar, barvu, hýbou se mu před očima, když se jich dotkne apod. Dítě se snaží na všechny tyto podněty reagovat. Časem si všímá stále nových a nových věcí, poznává, rozlišuje zvuky, tváře, věci v místnosti. Začíná sedět, lézt, stavět se na nohy. Učí se hry: "Takhle jedou páni.." "Paci, paci.." "Vařila myšička.."

Kolem 1. roku už začíná tvořit první slova, spojuje slabiky a maminka a všichni kolem to po něm opakují a ukazují, co dítě řeklo. Časem začne dítě pojmenovávat činnosti: "Ham, ham!" "Není!" Zajímají ho obrázky, knížky, zvířátka, zvuky, které vydávají, všechny předměty z jeho blízkosti. S věkem se stupňuje složitost jeho zájmu - všímá si detailů, staví kostky, rozebírá hračky a s rozvojem myšlení se ruku v ruce rozvíjí společně s dalšími schopnostmi (motorika, zrakové, sluchové vnímání apod.) jeho řeč.

Důležité:

• dávat dítěti dostatek podnětů již od narození - zpočátku je to především kontakt s matkou a otcem, s jejich hlasem, dotekem
• nechat dítěti pozorovat, zkoumat, osahávat zajímavé, věku přiměřené hračky, předměty
• často na dítě mluvit, opakovat, co říká, říkat mu nová slova, říkanky, písničky, učit ho napodobovat zvuky zvířat, dopravních prostředků, hudebních nástrojů apod.
• později mu ukazovat různá obrázková leporela, knížky, vyprávět mu, číst pohádky, pouštět kazety
• nechat ho tvořit - stavět ze stavebnice, skládat kostky, malovat, trhat, mačkat papír apod., hrát si s ním a učit ho si hrát
• seznamovat ho s jinými dětmi
• nechat ho co nejméně trávit pasivně čas u televize, počítače apod.

2) Dítě zadrhává v řeči.

Mezi 2-4 rokem dochází v dětské řeči, jak už jsme si říkali, k prudkému rozvoji slovní zásoby, touhy po komunikaci, po vyjádření veškerých svých potřeb, po nových informacích. Někdy se stane, že dítě na toto celkové přetížení reaguje jinak než ostatní děti, nezvládne tento nápor a začne zadrhávat v řeči.

Má potíže se vyjádřit zejména na počátku věty, opakuje počáteční slabiky, slova nebo na nich nepřiměřeně dlouho setrvává. Může tyto projevy doprovázet grimasami v obličeji, pohyby rukama, nohama… Jedná se tzv. fyziologickou koktavost, která při správném a velmi citlivém přístupu časem ve většině případů vymizí. Stává se ale, že se nepodaří, aby tyto příznaky odezněly a ty pak přerostou do mnohaletého a mnohdy celoživotního problému - koktavosti, jejíž terapie je velice zdlouhavá a náročná, někdy také neúspěšná.

Tady je důležité:

• snažit se udržet co nejpříjemnější atmosféru v domácím prostředí a pokud možno odstranit nějaké případné stresující vlivy
• nechat dítěti pocítit Vaši lásku, oporu, klid, pohodu a co nejméně je vystavovat jakémukoliv tlaku
• udělat si čas na to, když se Vám dítě snaží něco sdělit a projevit opravdový zájem o to, co říká
• snažit se neupozorňovat dítě na jeho řeč, na to, že s ní něco není v pořádku, nevyžadovat opakování informace, zpomalení mluvy apod., věty typu "Mluv pořádně a pomalu!" "Zopakuj mi to a snaž se!" dítěti jen ztíží jeho pozici
• zapojte do tohoto procesu celou rodinu, popř. okolí (MŠ, apod.)
• můžete si zaznamenávat v jakých situacích, s kterými lidmi apod. má Vaše dítě potíže, později z nich můžete mnohé vyčíst nebo je předat logopedovi
• při takovýchto příznacích navštivte klinického logopeda a poraďte se s ním o dalším postupu

3) Dítě špatně vyslovuje.

Ne všechny děti jsou řečově tak nadané, aby např. již v 4-5 letech mluvily a vyslovovaly naprosto správně. Mnohým se ještě vyvíjí tzv. fonematický sluch, který napomáhá rozlišovat jednotlivé hlásky ve slovech. U každého dítěte probíhá také tento vývoj individuálně a proto se děti ve svých výslovnostech tak od sebe liší.

Kdy a jaké hlásky by měly děti už umět a kdy navštívit logopeda?

• Jako první si děti osvojují hlásky, na kterých se účastní hlas - A,E,I,O,U a rty - M,P,B. Ty už většinou zvládají děti do 1,5 roku.
• Poté to jsou hlásky, na kterých se podílí zuby a dásně - V,F a D,T,N a také jejich blízcí sousedé Ď,Ť,Ň.
• Následující pořadí bývá velice proměnlivé, děti si osvojují hlásky H, CH, J, K, G a některé sykavky.
• Kolem 3-4 roku děti začínají tvořit L, které je předstupněm R a Ř. Ty přicházejí mezi posledními kolem 5-6 roku, stejně jako správná výslovnost sykavek - Č,Š,Ž a C,S,Z.
• Mezi 5-6 rokem by děti měly vyslovovat už správně.
• Mnoho dětí mívá potíže s těžšími hláskami jako je např. R, Ř, sykavky a pokud je ještě neumí, není to nic nenormálního nebo patologického.
• Před vstupem do ZŠ je pro dítě dobré, pokud zvládá výslovnost všech hlásek, aby nemělo ztíženou pozici při osvojování si čtení a psaní (děti, které si neumějí správně zopakovat slovo po paní učitelce, dělají chyby ve čtení i psaní).

Klinického logopeda je proto dobré při podezření na nesprávnou výslovnost několika hlásek navštívit již v období mezi 4-5 rokem, aby posoudil, zda je vhodné začít s logopedickou terapií, popř. i v dřívějším období, anebo se poradit s pediatrem

Co je dobré udělat pro správnou výslovnost Vašeho dítěte?

• od útlého věku nechat dítě odezírat pohyby Vašich rtů, zubů, jazyka, pohyby i mírně přehánět
• opakovat po něm zvuky, které bude produkovat, napodobovat s ním zvuky zvířat, hudebních nástrojů, dopravních prostředků, přístrojů v domácnosti apod.
• mluvit na dítě srozumitelně (! pozor mnohé babičky aj. ještě ve 3 letech na dítě "šišlají")
• hrát si se slovy, číst dítěti pohádky, vyprávět si s ním apod.

4) Dítě chvíli kreslí pravou rukou, pak jí levou..

Lateralita, česky ručnost, je označení pro upřednostňování pravé nebo levé ruky, tedy, zda je dítě pravák či levák. Tato vlastnost se vyhraňuje většinou k nástupu dítěte do ZŠ. Odborníci se shodují, že není dobré dítě jakkoli násilně vést k používání jedné či druhé ruky. Dítě by je mělo umět správně pojmenovat a rozlišit, není nutné se ale z případné levorukosti nebo nevyhraněnosti rukou znepokojovat.

Objevují se i případy, že dítě ještě v první třídě střídá obě ruce a chvíli píše pravou a chvíli levou. Co dělat potom?
Zase je dobré nechat dítě samo si zvolit dominantní ruku. Samo přijde na to, že je jednodušší ruce nestřídat a jednu ruku začne používat častěji, až se k ní úplně přikloní.

Existují také děti, které mají pravou nebo levou ruku nevyhraněnou a všechny činnosti zvládají oběma rukama. A pokud Vaše dítě je levák, nebuďte smutní, dnes existuje spousta pomůcek i přístupů ve škole, které by měly zajistit běžný způsob výuky a dosáhnout stejně dobrých výsledků v psaní a dalších dovednostech jako mají děti pravoruké.

5) Přestalo Vám dítě náhle mluvit?

Stává se, že dítě jednoho dne zdánlivě bez důvodu, přestane komunikovat se svým okolím.
Buď úplně nebo v některých situacích a nebo jen s některými lidmi. Jedná se o mutismus neboli oněmění. Příčiny mohou být různé, ale nejčastěji jsou psychického původu - nejrůznější traumata, psychické otřesy, nešťastné události, špatná zkušenost, dlouhodobý stres, změny prostředí, velké školní nároky apod.
Zde úzce spolupracují dětští psychiatři, foniatři, kliničtí logopedi, které je nutno v rámci terapie vyhledat. Ta pak bývá mnohdy namáhavá a zdlouhavá.

Důležité:

• předcházet těmto situacím, nevystavovat dítě stresům, dlouhodobé zátěži, přílišným nárokům
• nepřenášet na ně své potíže, emocionální vypětí apod.
• strach z určitých osob nebo situací dětem vysvětlit, snažit se jim dokázat, že je zbytečný nebo se mu snažit úplně vyhnout

6) Dítě špatně dýchá, má stále pootevřenou pusu?

Pokud jste si všimli, že má Vaše dítě nějaké potíže s dýcháním - dýchá pootevřenou pusou ne nosem, mluví jako by mělo rýmu, špatně a málo jí, celkově hůře prospívá, může se jednat o zvětšenou nosní mandli. Ta bývá nezřídkým problémem u předškolních dětí a její odstranění je poměrně jednoduchým a rychlým úkonem na odděleních ORL po doporučení Vašeho dětského lékaře. Většinou zákrok trvá krátkou chvíli a nevyžaduje ani hospitalizaci. Tato nosní mandle může znovu dorůst, nestává se tak ale pravidelně a v období dospívání kolem 12 roku mizí. Při podobných potížích proto vyhledejte dětského lékaře, abyste předešli případným komplikacím ať v oblasti vývoje dítěte, jeho výslovnosti nebo jiným.

Doufáme, že některé informace budou pro Vás rodiče přínosem a pomohou Vám při orientačním hodnocení Vašich dětí a při rozhodování o jejich budoucnosti. Také jste snad našli nějaké náměty pro způsoby rozvíjení osobnosti Vašeho dítěte a možná i chyby, kterých jste si dosud nebyli vědomi. Přejeme Vám, abyste klinického logopeda museli navštěvovat jen co nejméně a těšíme se na dobrou a oboustranně přínosnou spolupráci s Vámi..

Mgr. Gabriela Solná, klinický logoped