Pracoviště

Úvod:

Výpočetní tomografie (dále jen CT) je vyšetřovací metoda, která speciálním způsobem využívá rentgenových paprsků a umožňuje podrobné zobrazení jednotlivých částí těla v tenkých vrstvách. Využívá se při diagnostice široké škály chorob i pro vedení některých speciálních léčebných výkonů. 

Největší nevýhodou tohoto vyšetření je, že vystavuje pacienta významné expozici ionizujícího záření. Proto smí být prováděno jen v indikovaných případech - t.j. existuje-li jasný medicínský důvod vyšetření. Pro některá vyšetření je nutné podání jodové kontrastní látky do žíly.

CT pracoviště:

CT pracoviště je v přízemí pavilonu F Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a. s., je vybaveno moderním multispirálním CT přístrojem.
Používá se k vyšetření mozku resp. hlavy, krku, páteře, hrudníku, břicha, pánve, končetin a také k vyšetření cév (CT angiografie). Pod CT kontrolou se provádějí také léčebné výkony jako punkce a drenáže cyst, abscesů, obstřiky nervových kořenů a také diagnostické odběry tkání (biopsie).

Indikace (kdy se má CT vyšetření provést):

Vzhledem k poměrně velké zátěži zářením, je CT indikováno většinou až jako doplňující vyšetření, které by mělo pomoci při nejasném nálezu na ultrazvukovém vyšetření nebo klasickém RTG snímku. CT je velmi vhodné pro detailní posouzení kostí i plicní struktury, kde ultrazvuk nelze použít.

V akutních (neodkladných) indikacích používáme CT především pro zobrazování hlavy – mozku při cévních mozkových příhodách a úrazech hlavy, neboť velmi dobře zobrazí nitrolební krvácení. Spolehlivě zobrazí i úrazové změny orgánů hrudníku, břicha, pánve i zlomeniny kostí.

Další důležitou akutní indikací CT vyšetření je podezření na choroby aorty (srdečnice), jako je výduť nebo dissekce (odtržení výstelky) aorty. 

CT angiografie (vyšetření cév pomocí CT) se používá především pro zobrazení velkých tepen (aorty, ledvinné tepny, pánevní tepny, krkavice) a také pro zobrazení mozkových tepen.

V některých případech může zcela nahradit klasické angiografické vyšetření.

Kontraindikace (kdy se nesmí vyšetření provést) CT vyšetření:

Nativní vyšetření

(tj. vyšetření bez použití kontrastní látky):
Je v indikovaných případech možno provést kdykoli, relativní kontraindikací je těhotenství 

Vyšetření s kontrastní látkou:

Nesmí být provedeno u pacientů alergických na jodové kontrastní látky.
V následujících stavech může být vyšetření provedeno pouze v mimořádných případech (vitální indikace – vyšetření je nutno provést pro záchranu života pacienta) a za mimořádných opatření specifických pro daný případ (rozšířená antialergická příprava, asistence anesteziologa atd.): těžké formy polyvalentní alergie, renální insuficience (porucha funkce ledvin), neléčená nekorigovaná hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy), feochromocytom (nádor produkující katecholaminy).
Před vyšetřením je nutno cíleně pátrat a vyloučit či potvrdit přítomnost kontraindikací. Každý pacient je ošetřujícím lékařem poučen o rizicích nitrožilního podání kontrastní látky, před vyšetřením pacient podepíše písemný informovaný souhlas s jejím nitrožilním podáním.
Při relativních kontraindikacích je nutno zvážit poměr rizika a zisku vyšetření.

Rizika CT vyšetření:

Vzhledem k tomu, že se jedná o rentgenové vyšetření, je zde riziko z ozáření RTG zářením, podobně jako u jiných RTG vyšetření. Celková dávka záření závisí na typu vyšetření a rozsahu vyšetřované oblasti, obecně ale lze říci, že dávka při CT vyšetření je znatelně vyšší než u běžného RTG snímku, je srovnatelná s dávkou u RTG vyšetření s vícečetnými snímky (např. rentgenové vyšetření žaludku či střeva).

Nitrožilní aplikace jodové kontrastní látky může mít nežádoucí účinky: návaly horka, pocení, nevolnost, zarudnutí, svědění, vyrážka a ve zcela výjimečných případech se může objevit i těžká alergická reakce charakteru anafylaktického šoku, vyžadující lékařskou péči a zcela výjimečně i hospitalizaci pacienta.

Objednání k vyšetření:

K vyšetření se pacient dostaví v dohodnutý čas po předchozím řádném objednání (osobně či telefonicky na recepci radiologického oddělení - telefon: 595 633 479), u akutních případů v co nejkratší době po předchozí dohodě ošetřujícího lékaře s radiologem. Pacienti v závažném klinickém stavu jsou vyšetřováni přednostně.

Příprava pacienta před CT vyšetřením:

• Před CT vyšetřením bez aplikace kontrastní látky - t.j.např. CT páteře, vedlejších dutin nosních, HRCT plic - není nutná žádná speciální příprava.
• Před CT vyšetřením břicha a pánve je třeba naplnit trávicí trubici kontrastní látkou, aby byla dobře odlišitelná od ostatních struktur.
• Podle požadované oblasti vyšetření (horní břicho, pánev a pod.) pije pacient neperlivou vodu nebo vodou rozředěnou kontrastní látku v množství 500 až 2000 ml během 30-60 minut před vyšetřením. Je nezbytně nutné, aby pacient dodržel tuto přípravu, celý objem je nutno vypít postupně, po jednotlivých doušcích během určené doby před vyšetřením, ne naráz nebo po větších dávkách! Poslední porci kontrastní látky (cca 200 ml) by měl dopíjet až před ulehnutím na stůl CT přístroje.
• Zvláště u delší přípravy je vhodné vyzvednou si kontrastní látku předem tak, aby pacient mohl popíjet již na oddělení.
• U akutních vyšetření lze provést CT břicha i bez přípravy trávicí trubice, má však zřetelně nižší výpovědní hodnotu.
• U CT vyšetření břicha, pánve, hrudníku, krku a mozku, jakož i při CT angiografii je většinou nutno aplikovat do žíly kontrastní látku, proto je před těmito výkony nutná příprava. Pacient přichází nalačno (lační 6 hodin), stejnou dobu nekouří.

Co vzít s sebou na vyšetření:

• Řádně vyplněnou žádanku na vyšetření, kde jsou uvedena osobní data pacienta, přesně specifikováno požadované vyšetření a jeho očekávaný přínos, uvedena krátká anamnéza nynějšího onemocnění, údaje o předchozích operacích a intervenčních výkonech v souvislosti s požadovaným vyšetřením. Průvodka musí být vyplněna čitelně (nejlépe psacím strojem či na počítači) a nesmí na ní chybět jméno a podpis indikujícího lékaře a razítko příslušného oddělení či ambulance.
• Zdravotní dokumentaci související s požadovaným vyšetřením, má-li ji k dispozici
• Pokud byl pacient již dříve vyšetřován na jiném pracovišti, je vhodné přinést i příslušnou obrazovou dokumentaci (např. RTG snímky, snímky CT nebo MR - ať již v klasické podobě na filmu nebo v digitální podobě na CD a pod).
• Pacient přichází řádně poučen a připraven - viz příprava na CT vyšetření.

Průběh vyšetření:

Vyšetření provádí erudovaný radiologický asistent či laborant pod vedením lékaře - radiologa, který má zkušenosti s CT diagnostikou.

Pacient musí odložit kovové předměty, které se nacházejí ve vyšetřované oblasti, neboť by znehodnotily zobrazení. Asistent uloží pacienta na stůl CT přístroje. Většinou se vyšetření provádí vleže na zádech, v některých specifických případech (např. CT vedlejších nosních dutin) i vleže na břiše.

V případě vyšetření vyžadujícího aplikaci kontrastní látky asistent či lékař zavede pacientovi nitrožilní kanylu. Kontrastní látku pak během vyšetření podává asistent, lékař nebo je aplikována automatickým injektorem - pumpou v určité fázi vyšetření.

Během vyšetření je nutné, aby se pacient nehýbal (jakýkoliv pohyb znehodnocuje zobrazení), případně dostává pacient mikrofonem pokyny k zadržení dechu, nádechu či výdechu.

Celé vyšetření běžně trvá 5-20 minut, s výjimkou zavedení kanyly do žíly je nebolestivé.

Po ukončení vyšetření asistent odstraní kanylu a pacient počká ještě nejméně 15 minut v čekárně, aby mu mohla být v případě výskytu pozdějších komplikací poskytnuta náležitá lékařská péče.

Lékař vyhodnotí získané obrázky, může z nich zhotovit další rekonstrukce, a vyhotoví definitivní nález. Tento proces nicméně může trvat delší dobu, proto většinou není možné předat nález pacientovi ihned po skočení vyšetření. Pacient se ale samozřejmě může zeptat vyšetřujícího lékaře na předběžný nález. Definitivní nález je pak přístupný lékařům naší nemocnice přes nemocniční informační systém, ostatním lékařům se zasílá poštou. Obrazová dokumentace se uchovává v digitální podobě a výjimečně i na klasických filmech.

Často kladené otázky:

Jaký je princip CT vyšetření?

Jedná se o zařízení pracující s rentgenovým zářením podobně jako běžný RTG přístroj, na kterém se zhotovují např. snímky plic nebo kostí, ale na rozdíl od klasického rentgenového přístroje, kde je zdroj záření (rentgenka) i detektor záření procházejícího vyšetřovanou osobou (film nebo digitální detekční systém) nehybný, u CT rotuje rentgenka i detekční systém okolo těla pacienta, který je tak ozařován postupně z různých směrů po celém obvodu těla. Detektory pak vyhodnocují množství záření procházející tělem pacientem různými směry a z těchto dat jsou pak počítačově zhotoveny obrazy vrstev těla.

U klasického RTG snímkování je výsledkem sumační obraz z celého těla, na kterém se stíny jednotlivých struktur překrývají, u CT vyšetření získáme sadu tenkých vrstev z vyšetřované oblasti, bez překrývání jednotlivý½ch částí těla, lze tedy zobrazit mnohem přesněji jednotlivé orgány, jejich strukturu a eventuelní patologické stavy.

Za objev principu CT a sestrojení prvního funkčního přístroje byla pánům Hounsfieldovi a McCormackovi udělena v roce 1979 Nobelova cena.

Co je to CT angiografie?

Jedná se o zobrazení cév pomocí CT přístroje. Vyšetření probíhá podobně jako běžné CT vyšetření, pro zobrazení cév je nutné podat pacientovi jodovou kontrastní látkou do žíly, kontrastní látka prochází cévami v těle a tato kontrastní náplň cév je pak zobrazena. Pro docílení dobré náplně cév podáváme injekci kontrastní látky automatickým injektorem, kde přesně nastavujeme rychlost průtoku a množství podané kontrastní látky. Pro lepší hodnocení cév vyšetřující lékař zhotovuje z obrázků vrstev různé rekonstrukce v jiných rovinách ale i trojdimenzionální rekonstrukce cév.

Je CT vyšetření bezpečné?

S CT vyšetřením je samozřejmě spojeno riziko expozice rentgenovému - ionizujícímu záření, podobně jako s jinými RTG vyšetřeními. Dále je zde riziko nežádoucích reakcí při a po nitrožilní aplikaci jodové kontrastní látky, kterou je u některých CT vyšetření nutno podat.

Jak vysoká je dávka záření při CT vyšetření?

Obecně lze říci, že dávka při CT je znatelně vyšší než při běžném RTG vyšetření (snímky plic či kostí).

Je toto vyšetření bolestivé?

CT vyšetření je nebolestivé, bolestivé je pouze zavedení kanyly do žíly - podobně jako např. odběr krve. Během aplikace kontrastní látky může pacient pociťovat některé nepříjemné pocity, jako je např. teplo po těle, pachuť v ústech, pocity na močení apod.

Jaká jsou omezení metody?

Existují kontraindikace - stavy kdy nelze CT vyšetření provést - blíže viz tento odstavec výše.
Některé cizí kovové předměty způsobují výrazné artefakty, to znamená, že znehodnocují zobrazení tkání v jejich okolí, někdy je pak takové vyšetření nehodnotitelné nebo má jen omezenou výpovědní hodnotu. Jedná se především o kovové zubní náhrady, náhrady kloubů, kovové výztuže kostí či páteře apod.

Jak se mám na vyšetření připravit?

O přípravě by vás měl poučit odesílající lékař. V případě vyšetření oblasti břicha a malé pánve je třeba před vyšetřením vypít kontrastní látku - viz oddíl příprava před CT vyšetřením. Často je při CT vyšetření nutná aplikace jodové kontrastní látky do žíly. Pro zabránění event. alergických reakcí na tuto látku se užívá před vyšetřením některý antialergický lék. U alergiků zejména na jód a jodové preparáty je nutná složitější příprava, o které Vás poučí Váš ošetřující lékař nebo zaměstnanci CT pracoviště.

Na vyšetření páteře, vedlejších dutin nosních a kostí spánkových není žádná příprava nutná. Nezapomeňte s sebou přinést žádanku na vyšetření vyplněnou Vaším odesílajícím lékařem. Pokud máte k dispozici nějaké lékařské nálezy či obrázky z předchozích vyšetření, které mají souvislost s požadovaným CT vyšetřením, pak je vezměte s sebou.

Výpočetní (počítačová) tomografie - CT

Vyšetření provádí zkušený radiologický asistent či laborant pod vedením lékaře - radiologa. Budete požádáni, abyste si odložili tak, jak je to nezbytně nutné, poté si lehnete na stůl CT přístroje. 
Před vyšetřením hlavy a krku je třeba sejmout náušnice a řetízky z krku. 
Pokud je nutno podat nitrožilně kontrastní látku, bude Vám zavedena do žíly kanyla. Během vyšetřování budete projíždět prstencem CT přístroje, z mikrofonu Vám během vyšetření budeme dávat instrukce k zadržení dechu, omezení polykaní apod. Přitom Vám bude aplikována kontrastní látka do žíly, většinou automatickým injektorem.
Celé vyšetření trvá 5-20 minut. Pokud Vám byla podána kontrastní látka do žíly, počkáte ještě 30 minut v čekárně, jinak můžete po ukončení vyšetření odejít ihned.

Jak jsou zpracovány výsledky vyšetření? Musím čekat na zprávu pro svého lékaře?

Vyšetřující lékař bezprostředně po skončení vyšetření vyhodnotí získané obrázky a často provádí ještě další dodatečné počítačové rekonstrukce a zpracování, což může trvat určitý čas (od několika minut do několika hodin podle typu vyšetření). Nález poté zapíše přímo "do počítače" a od okamžiku odeslání do nemocniční počítačové sítě je nález k dispozici oprávněným osobám, tedy i lékaři, který Vás na vyšetření poslal - pokud ovšem sídlí v naší nemocnici. Pokud Vás tedy na vyšetření posílá lékař z naší nemocnice, nemusíte na nic čekat, Váš lékař si nález přečte v počítači a výsledky mu budou doručeny. Pokud Vás posílá jiný lékař, vyzvednete si nález a snímky na CD-ROM v evidenci CT pracoviště v pavilonu F nebo bude tento nález Vašemu lékaři zaslán poštou. Máte samozřejmě právo na to, aby Vám vyšetřující lékař stručně a srozumitelně vysvětlil, co při vyšetření zjistil, nebojte se zeptat.

Jak vypadá CT - přístroj? Bude mi z přístroje koukat hlava?

CT přístroj je tvořen dvěmi základními součástmi - viz foto…
Tzv. gantry je prstenec ve kterém obíhá rentgenka - zdroj záření a detektory snímající prošlé záření. Tělo pacienta je při vyšetření uvnitř tohoto prstence, vyšetřovaná vrstva těla je umístěna v rovině rotace systému rentgenka - detektory. 
Pojízdný stůl, na kterém leží vyšetřovaný člověk a který s ním během vyšetření projíždí skrz gantry. 
Na rozdíl od MR (magnetické rezonance) zde není žádný dlouhý tunel a okolo pacienta je dostatek volného prostoru, nemusíte se bát ani pokud trpíte klaustrofobií (strachem z malých uzavřených prostor).

Mohu podstoupit vyšetření i když mám kardiostimulátor, endoprotézu - kloubní náhradu, kovové části po operaci či jiné cizí předměty v těle?

Ano. Kardiostimulátor ani jiné cizí předměty v těle neznemožňují vyšetření. V blízkém okolí kovových předmětů ale může být zobrazení rušeno a vyšetření zde nebude pravděpodobně moc přínosné.

Mohu podstoupit vyšetření, pokud jsem již prodělal/-a jiné vyšetření s kontrastní látkou, scintigrafii nebo jiné vyšetření s radiofarmaky?

Ano. Pouze po rentgenovém vyšetření trávicí trubice (žaludku, střeva - enteroklýza, irrigo) je CT vyšetření břicha a pánve nepřínosné, protože baryová kontrastní látka používaná při těchto typech vyšetření znehodnocuje CT zobrazení. V tomto případě je před CT vyšetřením nutno střevo vyprázdnit. Stačí počkat několik dní, nebo použít projímadla.

Není při vyšetření nadměrný hluk či jiné nepříjemné pocity?

Během CT vyšetření není slyšet žádný silnější hluk nebo nepříjemné zvuky.
Při nitrožilní aplikaci kontrastní látky, což je běžná součást CT vyšetření, může pacient pociťovat teplo po těle, nepříjemnou pachuť v ústech, pocit na močení či jiné nepříjemné pocity, které ale během několika minut zcela odezní.

Jak dlouho bude vyšetření trvat?

Samotné vyšetření trvá zhruba 5-20 minut. 
Pokud ale jdete na CT břicha nebo pánve, musíte před ním vypít větší množství vody nebo vodou ředěnou kontrastní látku - viz příprava na CT vyšetření.
Před vlastním vyšetřením budete muset čekat ještě 3/4 - 1 hodinu a popíjet kontrastní látku podle návodu.