O nemocnici

19.2.2025

Canisterapie, tedy terapie za přítomnosti psa, propojuje lásku ke zvířatům s péčí o lidi a pomáhá zlepšovat psychický stav pacientů. Oddělení následné péče Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice pravidelně navštěvuje canisterapeutka Šárka Honová se svou čtyřnohou parťačkou Šmoulinkou. Společně se svými kolegy a jejich psími pomocníky přináší klientům na oddělení radost i během náročných zimních měsíců.

Účinky canisterapie jsou při pravidelných návštěvách opravdu znát, a to především v období svátků a chladných měsíců, kdy si mnoho klientů přeje být doma a potřebuje trochu toho rozptýlení. „Pacienti mají pejsky moc rádi. Vždy je to hodně povzbudí a vrátí jim takový hezký elán do života. Nejvíce to pomáhá hlavně těm, kteří mají doma zvířátka, protože jim to připomene, kdo na jejich příchod čeká,“ uvedla MUDr. Zornitza Petrova Markantová, vedoucí lékařka oddělení následné péče Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice.

„Pejsek je vlastně taková spojka mezi klientem a canisterapeutem. A to ať už jde o seniory, děti nebo osoby se specifickými potřebami. Přítomnost psa nám pomáhá navázat kontakt a probořit ledy. Ve vítkovické nemocnici mají i místnost na reminiscenční terapii - občas ji u seniorů využívám. Sedneme si tam se psem, popovídáme si o životě a zavzpomínáme. Klienti tak přijdou na jiné myšlenky,“ vysvětluje canisterapeutka Mgr. Šárka Honová, Ph.D.

Kladné přínosy canisterapie potvrzuje i příběh pana Daniela Pazdírka a jeho maminky. „Maminka má 81 let. Těsně před Vánoci nešťastně upadla a měla silné krvácení do mozku. Doktoři nám nedávali velké šance. Právě na oddělení následné péče Nemocnice AGEL ve Vítkovicích jsme se poprvé setkali s paní Šárkou a její kavalírkou Šmoulinkou. Maminka zvířátka miluje a canisterapie jí moc pomáhala. S paní Šárkou jsme se tehdy domluvili a já nakonec absolvoval zkoušky i s našimi pejsky. Vše dopadlo dobře — maminka dnes dokonce bydlí sama,“ popisuje pan Pazdírek.

Šárka Honová se ke canisterapii dostala skrze své dlouholeté zkušenosti s výcvikem záchranářských psů, a hlavně své lásce k nim. „Už jsem neměla sílu odchodit náročné sportovní výcviky. Postupně jsem tedy spojila svůj koníček s prací a začala se věnovat právě canisterapii,“ doplňuje canisterapeutka.

Důležité nejsou jen testy povahy u psů, ale také kvalifikace terapeutů. Psi mají také své specializace. „Například Šmoulinka má svoje jméno od dětí z MŠ, ale je specialistka na nemocné seniory. Naopak kolegyně Lucie Lichnovská a její parťák Bárt pracovali hlavně s mentálně postiženými a dětmi,“ přiblížila paní Šárka. Díky spolupráci s canisterapeuty a jejich čtyřnohými pomocníky vzniká v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice příjemné prostředí, které podporuje proces zotavování na oddělení následné péče.