O nemocnici

1.2.2016

Devatenáctiletý fotbalista Lukáš Duda z Ostravy dochází na oddělení následné péče Vítkovické nemocnice již měsíc. Ačkoliv sportuje na profesionální úrovni a k tomu zároveň studuje ekonomickou fakultu na vysoké škole, rozhodl se prostřednictvím Dobrovolnického centra ADRA svůj volný čas zasvětit dobrovolnictví. Jak sám tvrdí, ten, kdo chce opravdu pomáhat, si čas pro druhé najde.

„Pomáhat můžeme různě, například posláním finančního příspěvku, darováním oblečení, apod. To nejcennější, co můžeme dát, je však trocha našeho volného času,“ říká koordinátorka dobrovolníků ve Vítkovické nemocnici Bc. Romana Tatíčková z organizace ADRA s tím, že v současné chvíli docházejí na oddělení následné péče Vítkovické nemocnice pouze tři dobrovolníci. „Byli bychom velmi rádi, pokud by se i další lidé rozhodli zpříjemnit čas nemocným pacientům a posílili řady našich dobrovolníků,“ doplnila Tatíčková a upřesnila, že smyslem dobrovolnictví je dělat pacientovi společníka.

Motivace stát se dobrovolníkem může být různá. Vůle pomáhat se u Lukáše Dudy projevila již v 16 letech, kdy si začal všímat potřebných lidí kolem sebe. „Sám bydlím s babičkou, a i když je to energická žena, vidím, že stáří není vůbec jednoduché. Proto jsem se rozhodl působit na oddělení následné péče, kde leží především těžce nemocní senioři. A to i přesto, že mezi mými kolegy dobrovolníky se mnohem větší oblíbenosti těší dětská oddělení,“ prozradil Lukáš Duda, který působí ve fotbalovém klubu MFK OKD Karviná, a na otázku, zda nemá obavy ze setkání se smrtí, odpověděl. „Co se má stát, se stane. Takže až ten čas přijde, nic s tím nezmůžu, smrt je součástí života.“

Díky dobrovolníkům se hospitalizovaným pacientům odbourává každodenní stereotyp. Ne za všemi pacienty totiž docházejí jejich rodiny, a proto se pacienti těší na kontakt i s někým jiným než s personálem nemocnice. Ale nejsou to jen dobrovolníci, kteří předávají pozitivní energii. Jak to shrnul Lukáš Duda, tisíce lidí – tisíce příběhů. „Zajímají mě příběhy lidí, se kterými se setkám. Právě starší lidé nám umožňují, abychom se poučili z jejich chyb, předávají nám své zkušenosti, vědomosti. Navzájem se tak můžeme obohacovat,“ uvedl mladý fotbalista.

Některé zájemce o dobrovolnictví odrazuje nemocniční prostředí a obavy z toho, že si nebudou mít s pacientem o čem povídat. „Tyto obavy jsou zbytečné. Pro mě jako pro sportovce je nemocnice největším strašákem, ale když jsem zde přišel poprvé, vše ze mě spadlo. Oddělení působí velmi příjemně, lidé si zde mohou zahrát šachy, dámu, společenské hry. Rovněž najít si téma k hovoru není nic složitého, jen to chce trpělivost,“ dodává Lukáš Duda.

Na oddělení následné péče dochází také paní Květa, specialistka na vodohospodářství. S dobrovolnictvím má již více zkušeností, v minulosti působila například také v domově pro seniory. „Zdravá míra obav je v pořádku. I když jdete na zkoušku a nebojí se, je něco špatně. Obavy se ale rychle rozplynou s tím, jak se pomalu rozpřede hovor,“ prozrazuje svou zkušenost paní Květa z Ostravy.

Dobrovolníci mohou na oddělení docházet dopoledne i odpoledne po práci, vždy po dohodě s personálem tak, aby nenarušovali chod oddělení. „Stačí zavolat a člověk se hned dozví, zda může přijít hned nebo později. Proto zde mohu docházet i při svých omezených časových možnostech, kdy trénuji dvakrát denně, chodím na vysokou školu, učím se francouzsky, mám přítelkyni, které se chci také věnovat. Kdo ale chce, čas na pomoc druhým si vždycky najde,“ míní Lukáš Duda, který se stal dobrovolníkem za měsíc. Zhruba tak dlouho trvá vyřízení potřebných formulářů a absolvování pohovorů.

Lidé, kteří by měli zájem posílit řady dobrovolníků na oddělení následné péče ve Vítkovické nemocnici, se mohou obrátit přímo na Dobrovolnické centrum ADRA v Ostravě na Jiráskově náměstí, které nábor zájemců zajišťuje, případně na koordinátora dobrovolníků Mgr. Zuzanu Kuperovou (zuzana.kuperova@adra.cz). Pohovory pro zájemce probíhají vždy první středu v měsíci od 13.00 do 17.00 hodin.